Lepíky

Přátelé, mám tu na starost sklad. Abych byla přesná, jedná se o naši příruční skříň, ve které máme věci, jenž jsou sice potřeba, ale někdo se o ně musí starat... Asi chápete, co tím myslím, něco takového je skoro v každém kanclu. A většinou to má na starost takové kolegyně, která Vás skoro nechá škemrat, když potřebujete novou propisku, pokud toužíte po něčem náročnějším (lepidlo, bělítko, erodesky), tak byste měl buď začít panáčkovat, nebo předvést nějaký jiný, vysoce zábavný kousek... Tak přesně tohle tu mám, mimo jiné, nastarost já. Nebojte, svoje kolegyně nenechávám panáčkovat ani škemrat. Zatím.

Klíče

Přátelé, seděla jsem dneska v práci (ano, již pracuji, taky bylo na čase, co si budeme povídat!) a rozhodla jsem k velice odvážnému kroku... Že si zreorganizuji klíče. Abyste tomu rozuměli, momentálně u sebe nosím svazek klíčů o váze dobrého čtvrt kilogramu. Není se čemu divit. Mám tu klíče od všech bytů, ve kterých čas od času přebývám (tzn. od čtyř) a už i klíče od kanclu...