Spotřebováno - do května a úvod

Nějak jsem se v té kosmetice rozjela... A když už, tak tu máme další článek a tentokrát na téma, které je pro mě hrozně složité.

Kiehl's v Praze

Tak jsem podlehla. Hlavně kvůli Můře, jak jinak. Protože o tomhle obchodě básnila, mně se tuze líbily stránky a tak nějak všechno to povídání, co k téhle firmě bylo.
A když jsem včera dorazila po víkendu do Prahy (o Lipové někdy příště) a zjistila, že už slavnostně otevřeli – nezaváhala jsem, chytla jsem kamarádku za tlapku a odtáhla jí tam. A? A!

Upřímně nevím, kde bych měla se svými dojmy začít.

Zazvonil zvonec...

… a pohádky je konec. Tentokrát to opravdu sedí.

Ačkoliv nemám ještě reakci z druhé strany – pohádka skončila. A proč o tom píšu, když vlastně nevím, co na to Roger?

Ledničková story aneb Pat a Mat zasahují

Tak se hlásím, zase. Šlachy rozhodně nebolí, ale bordelu, co se kolem mě děje, je docela dost. A tak nějak, maličko, zaměstnává mou mozkovou kapacitu, takže si na blog vzpomenu tak jednou do týdne, když stahuju něco, u čeho by se dalo usnout (teď to vyhrávají Myšlenky zločince, jsem ve třetí řadě). Ale to už na blog není chuť a ani síla.

Šlachy

Tentokrát jsem si pauzu neudělala tak nějak zcela dobrovolně. Musela jsem. A správně bych ještě měla – povedlo se mi totiž uhnat zánět šlach na jedná ruce. Nebylo to zrovna příjemné, ale po dvou nebo třech dnech bolest zcela vymizela a tak – opatrně, jak jinak – zkouším, co to s rukou udělá, když jí začnu zase zatěžovat (trochu doufám, že tohle si můj milý přečte až za pár dní, jinak dostanu sprda, že jsem odložila ortézu a blbnu už jen s obinadlem, ale pozitivní je, že jsem vydržela v podstatě polovinu doby, kdy jsem tu ruku měla mít fixovanou).

Šibomil

Jsem ostuda. Přiznávám to bez mučení.

Existují narozeniny čtyř lidí, které si v současnosti opravdu pamatuju. Táta, matka, Roger a Šibomil. Právě u toho posledního – jsem si  nedávno říkala, že „bude mít narozeniny, musíš mu napsat“ (vždycky se snažím bejt mezi prvníma).

Dávné lásky

Včera (teda ono už vlastně předevčírem, podle "kalendáře") jsem byla na návštěvě u své skvělé kamarádky. Po cestě jsem udělala frontální útok na Billu a výsledkem, krom pochutin jako sušená rajčata, byla taky velká láhev lambrusca (jo, i takový věci piju). A asi ani nemusíte moc hádat, abyste přišli na to, že jsme se o tu flašku zvládly postarat). A rozebíraly jsme všechno možné. A ano, došlo i na dávné lásky.