Je pro mě teď složité vybrat něco, o čem bych mohla psát...

... protože buď je to natolik osobní, že to nechci ventilovat ani sem, nebo je otevřená záležitost, jako třeba...

Já bych ráda taxi, prosím...

... aneb jak to vypadá, když si ve všední den, kolem poledne, zjistíte, že potřebujete převést pár tašek zboží na Vinohrady.
Nebo by se taky dalo říct - můj zážitek o zmizení v časoprostoru.

Pes v posteli...

... je pro někoho horor. Pro mě? Realita. Ačkoliv ze začátku nebyla tak úplně dobrovolná.

Vánoce přicházejí...

... že mi hrabe? Ale tak jako jo, maličko. V posledních několika měsících jsem bojovala s decentní depkou. Ale - vypadá to, že se mi z toho povedlo vykřesat. A jak to souvisí s Vánocema? Hodně a vůbec.

Jsem z toho venku...

... a ani jsem se tu o tu radostnou novinu nepodělila. Takže (tramtadadá!) už nejsem zaměstnancem v Áčkách. Už jsem naplno a jen LUSH víla.

Ačkoliv by ze mě mělo spadnout spoustu starostí, ulevilo se mi jenom o trochu.

Život v LUSH...

... je fajn.

Ono už se pomalu schyluje k tomu, že to bude moje jediná práce (jo, stále se ještě objevuju v Áčkách. Dneska jsem se shodla s Romantikem na tom, že je to prostě boj, který se nedá vyhrát. Snad už se ale konečně blíží do finálního stádia).

Jenže: je ten LUSH vlastně práce?

Uvolnění a noční hovory

Po tom hrozném zápřahu, období změn, zklamání, přichází konečně nějaké to uvolnění.

A tím pádem konečně nějaké ty články, přátelé!