Kiehl's v Praze

Tak jsem podlehla. Hlavně kvůli Můře, jak jinak. Protože o tomhle obchodě básnila, mně se tuze líbily stránky a tak nějak všechno to povídání, co k téhle firmě bylo.
A když jsem včera dorazila po víkendu do Prahy (o Lipové někdy příště) a zjistila, že už slavnostně otevřeli – nezaváhala jsem, chytla jsem kamarádku za tlapku a odtáhla jí tam. A? A!

Upřímně nevím, kde bych měla se svými dojmy začít.

 Kdybych nebyla bestie důkladná, zvědavá a zvyklá na nějaký servis, tak bych řekla, že to bylo super, ale…

Podle toho, co jsem koukala na stránky (ne, neprobírala jsem se nějakými sáhodlouhými recenzemi a možná jsem to měla udělat), jsem nabyla dojmu, že se jedná o lékárenskou kosmetiku kříženou s tou přírodní odnoží. Tudíž že v tom nebude nějaký přebytek sraček (neumím to pojmenovat jinak), které by zanášely pleť.
A tenhle bod se ukazuje jako nejzrádnější.
Když jsem se jen tak od oka mrkla na homepage Kiehl’s, tak u složení bývají věci jako „avokádový olej, betakaroten, bambucké máslo“.
Super, že? Hmm, tak prej tolik ne.
Vezmeme si třeba „Ultra Facial Moisturiser SPF30“. Na stránkách jsem složení nenašla. Ale na obalu vzorku, který jsem vysomrovala (o tom později) jsem se dočetla toto:
„Aqua, Homosalate, Octocrylene, Propylene Glycol, Ethylhexyl Salicylate, Dicaprylyl Ether, Glycerin, Butyl Methoxydibenzoylmethane, PEG-100, Strate, Glyseryl Stearate, Squalane, Hydrogenaed Glycol, Acrylates/C10-30 Alkyl Acrylate Crosspolymer, Triethanolamine, Cera Alba/Beeswax, Tocopherol, EDTA, Stearin Acid, Myristyl Alcohol, Primus Amygdalus Oil/Sweet Almond Oil, Primus Armeniaca Kornel Oil/Apricot Kornel Oil, Persea Gratissima Oil/Avocado Oil“.

Kdo chce, ať pátrá po přesnejch popisech toho, co která látka (nedělá). Ale image „jsme super čistá a tak nějak i přírodní kosmetika“ mi to vyvrátilo.

Slečny v obchodě (každá jsme nafasovala jednu) byly roztomilé v tom, že obě používaly stejná slova. Jedna školila druhou – a bylo poznat, že když by měl člověk nějaký víc odborný dotaz, ocitla by se nespíše ta méně zkušená v nesnázích.

Nechala jsem si vyčistit obličej – po víkendu jsem potřebovala hydrataci jako blázen, protože moje normálně mastná kůže se tvářila spíše suchá jak treska. Slečna to vyřešila aplikací séra, hydratačního krému (v podstatě ten samý, který jsem rozepsala výše, ale bez SPF atd. a byla jsem napatlána BB krémem (údajně ochranný faktor 50, na mě, ředitelku vápanky, použila druhý nejsvětlejší odstín, ačkoliv bych OPRAVDU potřebovala ten opravdu nejsvětlejší).

Jako… Vypadala to dobře. Byla jsem taková prozářená. Dokud jsem nezjistila proč.
Všechny ty vrstvy, které na mě byly naneseny, utvořili jakousi nepropustnou masku (být o něco tepleji a já nebýt právě treskoidní, předvedla by moje kůže slečně asistentce (nebo jak se moderně říká prodavačkám), jak to vypadá, když se člověk začne potit jak vrata od chlíva).
Takže jsem prostě byla mastná. A co je mastné, to je lesklé, až zářivé.

Kiehl’s se údajně honosí filosofií „vyzkoušej před koupí“. Doufala jsem proto, že moje poznámka „potřebovala bych to vyzkoušet doma, abych viděla, co to se mnou dělá“ se spojí se záplavou vzorků. Nastalo ticho. Nic. Tak jsem obešla celý obchod (zkusila i parfémy, které měly velice příjemné kombinace, ovšem – nevydržely na mně moc dlouho), poptala se na ceny (rozhodně ne lidové), v podstatě ve všem byl alespoň jeden PEG… Tak jsem usoudila, že zkusím balzám na rty – pes je žere docela často, takže jich mám velkou spotřebu. A pak jsem si řekla o vzorky. Nebyla jsem zrovna moc dotazována které bych chtěla – prostě mi je slečna nasázela (tuze by mě třeba zajímalo jejich BB v tom nejsvětlejším odstínu, třeba).

Takže celkově: předpoklady veliké, ale realita… Dost pokulhávala. Nějako netoužím si obličej omatlávat pegy a cony, doprošovat se v rozporu s „filosofií“ firmy o vzorky a vysolit za to celé nemalou částku.

P.S.: Zkouším ten balzám… A dělá přesně ten efekt „namaž se jednou a pak co dvacet minut, protože budeš mít pocit totálně suché kůže“.