úterý 30. dubna 2013

Instakrám

Íša objevila Ameriku!
Dobře, chápu, že pro většinu lidu to je dosti známá aplikace, ale já se momentálně prohrabávám tím, co všechno to vlastně umí.

pondělí 29. dubna 2013

Zálohuju

Neb, jak jsem již psala, mne moc netěší výpadky webu txt.
Snažím se staré příspěvky moc nečíst.

Nevím totiž, co by nastalo jako první. Jestli hrůza nad tím, jaké blbosti jsem plodila a dokonce i publikovala. Nebo nad stylem?

A jistě, je zde největší riziko. Že bych se začala hrabat v minulosti, v tom, co se stalo.

Přesto jsem si všimla jedné věty, která bude asi opravdu příznačná a až nemilé pravdivá: "potkala jsem muže, který se zda být dokonalý. Až se vzpamatuju, tak napíšu."

A jak já, tak zcela jistě i Vy, přátelé, vidíte, že v poslední době píši - a víc, než z několik posledních let.

Ale, jen tak mez námi, příspěvky na mobilu se píšou sakra blbě. Asi budu muset udělat oči na někoho z IT, ať mi bloggera odblokujou.

neděle 28. dubna 2013

Txt je zase mimo provoz...

... a já kráva jsem si ještě nepřevedla všechny texty sem. Takže mi zbývá co? No nejspíše modlení, aby to ještě jednou zprovoznili, neb výpadky se docela množí. Jde mi tak o jeden nebo dva texty, u kterých se určitě zase rozbrečím, ale...

úterý 23. dubna 2013

Hlavní je, že mě je na mě hodnej...

Přijde mi, že ze mě občas začíná být trochu zoufalý můj milovaný otec. Jedna z našich posledních diskuzí na téma partneři vyústila v to, že naše generace už má moc velký rozhled, srovnává svoje vztahy se vztahy ostatních - a to nejen z Máňou vedle z vesnice (nebo z vedlejšího baráku v případě, že jste se nalézali ve městě). Srovnáváme vztahy s politiky, mediálními hvězdami, známými z jiných částí světa, s filmovými vztahy, románovými ideály... A přitom kdysi dávno prostě a jen stačilo, že chlap přišel domů, vyklopil kus vejplaty, ženskou moc nebil (děti v podstatě mohl), nechlastal tolik, aby ty prachy stihnul propít a když doma ještě něco opravil a jednou za čas vytáhl svou drahou polovičku "někam za kultůrou", dalo se mluvit v podstatě o ideálu, který si Manky mezi sebou záviděly. 
Stejně tak muži stačilo, když ona dovedla uvařit, vyprala, dost držela hubu, dovolila sex častěji než jednou za tejden, trochu o sebe dbala, pečovala o domácnost.

úterý 16. dubna 2013

pondělí 15. dubna 2013

S milovaným v práci...

... aneb takhle to vypadá, když ráno nestíhám, hlavu oholím "aby se neřeklo" a pak v práci lovím vlásky, co unikly dekapitaci.

neděle 14. dubna 2013

Každý ráno po burčáku...

... tradiční mám snídani...

Jo, živě si pamatuju, jak jsme tuhle písničku zpívali už na základce. Jen ty okurky mi nějak chybí.

Huh...

... jen tiše zírám na to, co všechno blogger, popř. blogspot umí. Teď třeba čubrním na to, že si mě zobrazuje spousta lidí ze severní Ameriky. Proč?

sobota 13. dubna 2013

Proč toužím po změně blogu?

Není to ani tak kvůli tomu, že by mě stará doména txt.cz nějak nudila, to rozhodně ne. Spíš jde o to, jak mi onehdá, bez toho, abych o to kohokoliv žádala, přidali pod každý článek reklamu.
Nemůžu říct, že mi to vadí. Ono mě to totiž asi přímo sere. A ne, nebudu slušná, protože ono to tak nejde.

START?

Nu, zatím tohle bude v provozu jen tak napůl, pokud vše půjde hladce a ukáže se, že nejsem totální hovádko, co se týče technické stránky, nejspíše sem bude přesunuta má tvorba. Pokud tedy objevím výhody propojení s účtem google :D

pátek 12. dubna 2013

HOAX

 Dnešek bych klidně přejmenovala na den HOAXu.

Mrkla jsem se na FB a i lidé, od kterých bych to nečekala (kupodivu třeba i vysokoškolsky vzdělaní) dnes sdílejí samé hovadiny (a to jsem ještě slušná, jinak bych to napsala jinak).

čtvrtek 11. dubna 2013

Čaj I.


Přátelé moji, nedávno jsem Vám psala o tom, jak jsem zase propadla čaji. A ačkoliv je to velice nedávno, máme tu pokračování.

Víte, jak jsem se zmínila o pu-erhu? Že jsou to podle mě vylisovaný fusekle? Ha!


Já jsem totiž znala jenom tmavý. Ne, nikdy jsem netvrdila, že jsem odbornice na čaje a než se do tohohle stádia propiju, tak to bude chvilku trvat. Už se mi ale povedlo se párkrát „sjet“ čajem.
Nicméně – objev, že pu-erhy jsou i zelené se jeví jako přelomový.

Přišla jsem na to díky jednomu svému čtenáři, se kterým jsem se potkala na výstavě nožů. On tam nebyl jen jediný, pánové z knife.cz mě očividně docela navštěvují (resp. navštěvují tyto stránky, takže máv máv, zdravím Vás).
Před výstavou jsme si vyměnili pár mailů (ano, on je také inspirátorem několika článků, které byli nebo budou v nejbližší době zveřejněny) a dostali jsme se na to, jak jsem se právě opřela do listovaného čaje. A že by mi rád dokázal, že to nejsou lisované uzené fusekle.
Jo, byla jsem trochu skeptická, ale souhlasila jsem.
Na výstavě jsem obdržela krásně zabalený balíček a hned v úterý v práci (jo, měla jsem tu všechno čajový vybavení, který je u mě teda dosti chudý) jsem ho testnula.

Viděli jste někdy kočku, jak opatrně tlapkou hrabe na něco, tváří se u toho vyděšeně, zároveň je na ní vidět, že je zvědavá, ale i připravená k útěku? A tlapka najednou nemá pár centimetrů, ale asi tak dva metry? No, tak nějak jsem vypadala taky.
Slila jsem nálev a koukala do mističky.
Mám, nemám? Mám? Tak jo.

A hle!
Čaj nesmrděl, jak kdybych ho vytáhla z udírny (juch), dokonce i krásně voněl. A chutnal ještě lépe. Celá nadšená jsem se začla pídit po tom, jaký to byl čaj. Nu, trochu mě uzemnilo, když jsem se podívala na doporučené stránky a zjistila, že se jedná o čaj z jedné ze Šesti starých slavných čajových hor. A že tomu odpovídá i cena. A ostatní zelené pu-erhy na tom nebyly o moc lépe.
Ale – žijeme jen jednou, krize byla je a bude. Takže doma chytnou psa a hurá na procházku – kamenný obchod oněch stránek máme necelou půlhodinku od domu. A dosti klidným tempem.


Sherwoodem jsme prošly zrychleně – to místo na jednu stranu obdivuju, na druhou jsou dny, kdy z něj mám husí kůži na celém těle.

Na dveřích obchodu kupodivu nebyl černý přeškrtnutý vlčák – tudíž pes dovnitř smí.
Kora okamžitě začla čuchat tak, že musela být slyšet snad i ven (pochlubila jsem se Vám, že zaútočila na pytlík zeleného oolongu a dala mu docela slušně na prdel?).

Slečna vevnitř byla velice ochotná. Takže jsme zvolily verzi cenově stále přijatelnou, ale rozhodně ne tu nejnižší. Já k těm levnejm věcem prostě nemám důvěru.

Dobře, po ochutnání je o něco „horší“, ale stále velice pitelný. A já se nemůžu zbavit pokukování po vytisknutém sortimentu onoho obchodu. Přeci jen je v podstatě doba, kdy by už mohly být letošní čaje. Voňavé, svěží…

Tak tedy nedík. Fakt nedík za další závislost. I když – od doby co čajím, jsem nesáhla na chlast.
Takže možná díky?



úterý 9. dubna 2013

Koho hledám?

Jelikož mi bylo řečeno, že bych popisy toho, jakého muže nehledám, mohla potencionálního nápadního odradit a byla mi doporučena taktika – napiš, co hledáš, třeba se v tom nějakej pozná – jdu na to. Ono pokud jako já čekáte na kolegu v práci, aby Vás odvezl domů, máte hotovo, v sobě litr phu-eru, tak jedete jak fretka, ale jaksi naprázdno (tímto děkuji jednomu svému čtenáři, který mne ohromil na výstavě, ale o tom někdy jindy). Takže hurá na článek.

pondělí 8. dubna 2013

Proč mě nikdo nemá rád?

Ne, přátelé moji, neděste se. Nechytá mě záchvat, u kterého zkouším, jak moc voděodolný je make-up, kterým patlám očka a zvedá se mi u něj spotřeba papírových kapesníku natolik, že se stromy v širém okolí třesou strachy o svou existenci. Ale reaguji na komentář, který se mi objevil v článku o mužích ze seznamek.

středa 3. dubna 2013

Holím, holíš, holíme

Včera odpoledne mě popadl „geniální“ nápad. Že sice beru hlavu strojkem bez nástavce, ale proč to nezkusit rovnou žiletkou.

úterý 2. dubna 2013

Frrrrrrnk

Aneb jak to tak může vypadat, když si po ránu dáte mléčnej oolong na lačno a k tomu nějakou tu tabletku na dobrou náladu.