neděle 14. dubna 2013

Každý ráno po burčáku...

... tradiční mám snídani...

Jo, živě si pamatuju, jak jsme tuhle písničku zpívali už na základce. Jen ty okurky mi nějak chybí.


Nu, přátelé, včera jsem byla na oslavě narozenin člověka, kterého jsem strašně dlouho neviděla. A nějak... Nějak mi cvaklo, že mi docela chyběl. Takže rozhodně se neuvidíme zase za dva roky (Martine, doprčic, došlo Ti, že už je to tak dlouho? Já si to spočítala až teď, furt jsem myslela, že to bylo loni a ono ne, ono už je to víc, než dva roky - to jsem ještě dělala v Energetickým centru).
Nicméně oslava narozenin tohoto pána byla veselé - u stolu se sešli lidé, kteří se znali (Martinovi spolužáci) s těmi, co by se jinak rozhodně nepotkali (já, jedna spisovatelka a pak mám trochu šero, myslím, že marketingový specialista?). A nemůžu říct, že by to bylo příjemné :)

Mimo jiné jsme se s Martinem dohodli, že budu chodit strašit :) Dám Vám včas vědět, abyste věděli, kde mě hledat. Až se taky rozhodnu, jestli ze mě  bude meluzína, nebo spíš čert? V čem bych Vám spíš "seděla"?

A až naberu síly (v noci?) - čekejte srovnávací článek "müsli". Neb jsem stále trochu nakrknutá tím, že mi jedna osoba tvrdí, že někteří lidé nemají na to kupovat drahé věci - tak jsem si udělala jednu srovnávačku ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat