úterý 31. prosince 2013

Amatéři V

Ano, přátelé, přináším Vám páté pokračování letošního veleúspěšného seriálu Amatéři!
O čem tentokráte? O fotkách. A kupodivu ne o těch, které Vás napadly jako první.

HNY HNY

Kdybyste to, náhodou, přátelé, nechápali – Happy New Year.

Jako každej rok se blíží večer bujarého veselí a petard a podobnejch blbostí. A mě, jako každej rok, chytá taková mírná deprese a nasranost. I když – letos je to asi ještě o něco horší, než obvykle (tenhle text píšu v práci, takže se možná nějaký věci změnily, ale…).

pátek 13. prosince 2013

Maličká vsuvka z výstavy

Komu uniklo, že proběhla výstava nožů, tak tenhle blog nečte pořádně. Doufám, že jsem tam potkala pár svých pravidelných čtenářů - hlašte se ke mně, lidi, já Vám hlavu neukousnu! Copak jste si nevšimnuli, že jsem se tentokráte celou dobu usmívala? (Dobře, krom té výjimky, kdy jsem uvažovala, že začnu mlátit hlavou o zeď. Teda né svojí).

Farmářské trhy zvěstují můj krach

Takže o čem všem jsem to slíbila psát?

Jo, vím, o farmářských trzích, mimo jiné.

A rozhostilo se ticho...

… a na blogu se několik týdnů neobjevila ani čárka. A to Vám, přátelé, ta ženská zase slibovala, že bude psát. A dokonce tu má i seznam témat (ne, nebojte, nezapomenula jsem na to).

Ale jako obvykle: myslím, že mám psavou, tak dva dny něco naflákám, třetí den to zkusím zase. A výsledek? Nedá se číst. Je to prostě blbý od začátku do konce.
Už xkrát jsem psala, že musím věci psát rovnou, načisto, protože když se v tom víc hrabu, tak to rozhodně nevylepšuju.


Nu a co mou nepsavou promlku způsobilo tentokráte?

sobota 16. listopadu 2013

Knife, knife, co se to u Tebe děje

Pro nenožofandy a lidi, co se nepohybují kolem tohoto serveru to asi bude nuda, takže klidně vyčkejte na jiný článek, drahouškové.

Už v předminulém článku jsem psala o tom, že jsem si nechala dát BAN. Ten mi skončí za necelé tři hodiny a já jsem na rozpacích, jestli tam uveřejnit text, který bude níže. Ano, sem ho napíšu. Nebudou ho totiž číst Ti, které můj názor nezajímá, ale Ti, kteří o něj stojí.

sobota 9. listopadu 2013

Chyby na prvním rande

Moje nedávná diskuze s jedním známým na nyxu (a taky nejeden zážitek) mě nějak přivedly k tématu dnešního článku.

Abych to uvedla: mám rozhodně z čeho čerpat.
Jako „první rande“ označuju všechny schůzky s muži, které se konají za záměrem toho „mohlo by mezi námi něco proběhnout“. Rozhodně to nejsou schůzky kvůli nějakým projektům (i když na dotyčné muže pak slintám sebevíc).

úterý 5. listopadu 2013

Kefír!

Jo jo, odmlčela jsem se.
Ale jsem tu, v dobré náladě a s rozepsanými články!

Dneska o tom, jak jsem studovala na netu a pak se odhodlala v experiment.

neděle 22. září 2013

Pan Filuta se zlobíííí

To je věta, která mi teď vyvstává namysli.
Neb pán, o kterém byl minulý příspěvek mi napsal krásný komentář. Odpověděla jsem a tiše doufala v to, že to tím skončí.
Na veřejnosti peru jen to prádlo, při kterém nemusím nikoho jmenovat a kdy toho druhého reálně nemůžu poškodit (a nebo si snad někdo myslí, že tím, že zveřejním, co mi přišlo za hrůzy na amatérech, bez odesílatele, někoho poškozuji? Opravdu?).

Jenže tahle osoba se ozývá. A ne všechno, co mi píše do komentářů, je pravda.

sobota 21. září 2013

Bahno

Sakra lidi, to Vám sem mám furt něco psát? Dobře, jo, vím, já to vlastně sama chci.

Kdysi dávno, předávno, jsem byla s jedním... No, nazvěme to mužem.
A ačkoliv Prahu považoval za svět a nachlazení minimálně za rakovinu plic (byl tak trošku hypochondřík, pro kterého byl největším výletem v životě Český ráj), vyrazili jsme se spolu projít na Hostivařskou přehradu.
Já, on a moje hyperaktivní neštěstí.

Jestli tušíte zradu, máte lepší intuici, než jsem tehdy měla já.

pondělí 9. září 2013

A musí to ven...

... už nějakou dobu ve mně něco bublá. Tak dobublalo. Jde to ven a jsem připravena na to si nést následky - ačkoliv podle toho, co mi ten dotyčný, kterého se to bude týkat, říkal, má v podstatě každý nárok na svůj názor. Takže by se na mě neměl zlobit. Teoreticky.

(Mimochodem by mě zajímalo, kolik z Vás už teď spřádá vnitřní úvahy o tom, jestli následující řádky nebudou právě o nich?).

čtvrtek 5. září 2013

Linkování - aneb Vysoká škola na vlaštovčí ocásky

Já vím, já vím.
Nějak nepíšu. Ale věci, které ve mně momentálně bublají nemůžou ani sem. Ano, jsou o Něm. On mi teď hlavou lítá zleva doprava, zpátky, pak si dáme ještě salto na každým uchu a pro velkej úspěch opakujeme.
A blíží se Příbram (mezinárodní výstava nožů, Městský dům kultury Příbram, sobota, neděle... Sakra máte google, ne? Budu ráda, když přijedete).

Jenže stav, který zde panuje se nemůže nechat dál, jak je. A holt povinně ke strojům.
A o čem dnes? O očních linkách (pánové nechť klidně obrací oči v sloup).

pondělí 19. srpna 2013

Amatéři III.

Přátelé, stále jsem na Amatérech, a jelikož mi už dorazilo i pár dotazů "jestli je to fakt tak katastrofální", tak jsem se rozhodla, že Vám předvedu, že jo, je.

Upozorňuju - tohle není text pod 18 let.

neděle 11. srpna 2013

Vlastní krev

Dneska, přátelé, zase nebudu nějaká vychechtaná  a nebude to veselé a lehké čtení. Ale slibuju, že se do něčeho veselého pustím hned, jak to půjde. 

Víte, že mám dost společného se svým otcem. Je to pro mě ta nejdůležitější složka v mém životě.
Jo, pro chlapy, jenž se v něm objevují to není zrovna super a milá vyhlídka, ale tak to je. 

pátek 2. srpna 2013

Asi nejsem diplomat...

... jinak bych se dneska (včera) v práci chovala trochu jinak.

Dorazil k nám obchodní zástupce jedné firmy. Pan Slizoun.
Tedy ne, že by to měl nepsané v občance, ale pokud by se měla dávat jména podle vlastností, má to jistý.

Kora und Lea

Ehm, přátelé, trochu zanedbávám, vím. Ale jsem zpět, mám chuť něco nadatlit a pokud se stane ten nejhororovější scénář, budu toho času mít víc, než by mi bylo milo.
To si objasníme ale někdy jindy.

Než uplyne doba nezbytně nutná k tomu, aby se těch pár chlupů, co mám na hlavě, stalo ohnivě červenými, mohu Vám poreferovat o tom, jak se mi doma sžívá zvířectvo.

pátek 19. července 2013

Autority

Moje depresivní  nálada se mě tentokráte docela drží. Většinou nějak pomůže, když se vyspím, ale tentokráte se to nějak neděje.

Pokud se pokouším psát něco odlehčeného, co by mi odvedlo myšlenky od toho temna a bahna, ve kterém se potápí, vylézá mi z toho cosi upoceného a k nečtení.
A kdo ví, co vlastně bude na následujících řádcích...

čtvrtek 18. července 2013

Schovávaná


Zase jednou vážně

Jak jste si všimli, přátelé moji, jsem tvor náladový. A na tom, jakou mám zrovna náladu se podílí xy faktorů.

Jeden z nich je třeba alkohol. Vím, že když jsem v noci sama doma, neměla bych pít. A přesto to dělám.

středa 17. července 2013

Zázvor, med a citron

Teda přátelé, povím Vám, že být v tomhle počasí nemocná je fakt na prd.

Nevím, jak se mi to povedlo, ale záhadně jsem si vyrobila super zánět, takže skoro necítím vůně (což je v některých situacích plus), ale ani chutě (což je pěkně na prd, protože jsem včera při návštěvě kamaráda, kterému jsem vracela přepravku, měla dva skvělé zákusky od Hájka... A moc jsem z nich neměla).

Zrzi zrzi, co Tě mrzí?

Já vím, že jeden člověk, který čte tento blog asi nebude zcela nadšen, ale... Je ze mě zrzka.

středa 10. července 2013

Mňau

Tak jelikož už se mi povedlo profláknout před tatínkem, že mám kočku (ať žije nyx... Teda ne, že bych tátu nechtěla o všem informovat, ale nějak jsem si chtěla počkat, až na tohle bude ta správná doba).

Tudíž, přátelé, seznamte se:
Lea
Ještě na fotce v depozitu, jo, tenhle výraz "sůva"má furt
- a díky němu jsem jí interně přejmenovala na "Sovičku".

Ha! Jsem zase on-line

Tak, přátelé, končí období ticha, už jsem zase on-line.
Před chvilkou se mi povedlo zresuscitovat připojení v bytě, kam jsem se přestěhovala.

pátek 28. června 2013

Balení je věda

A ať mi nikdo netvrdí, že je to jinak.

Už jsem to tuším psala. Vždycky jsem se stěhovala docela na rychlo (a uznávám, ne vždy to bylo zrovna elegantní a čestné, ale vždy k tomu byly pádné důvody. Od cvrčků běhajících v pokoji, babičkou pana domácího za zdí, která výborně slyšela a k tomu se dost bála o svého vnoučka a tím pádem neustále narušovala můj klid dotazy, jestli nevím, kde je, či jestli bych mu nemohla zavolat, přes nesvítící světlo na záchodě (a nebylo to jenom žárovkou), nebo třeba pračkou, která prala jen ve studené vodě, dechberoucími  vzkazy na ledničce (protože jednat osobně je pro sraby) a neustálé návštěvy v pokoji, když jsem ale, kupodivu, nebyla doma).

čtvrtek 27. června 2013

Kora versus Biolit

V předchozím článku jsem naznačila, že Kora dospěla k přesvědčení, že se nudím.
Tak se rozhodla mi to zpestřit.

Abych Vám dala všechny informace - po povodních se nám v domě (nejen v mém pokoji, jak jsem si myslela na začátku) začali objevovat mravenci. Ze začátku jsem je docela dobře zvládala řešit pomoci primitivního plamenometu - přeci jen: k čemu je mi zrovna teď lak na vlasy? A se zapalovačem funguje víc, než dobře.
Ale pak se situace začala zhoršovat a tak jsem se před odjezdem do Masečína rozhodla nasadit chemii. Přeci jen - bylo jasno, že doma nebudu pár dní a tak alespoň přijdu k hotovému výsledku.
Po návratu jsem mohla slavit. Nebyl tu ani jeden. A jak zmizeli z očí mravenci, zmizela z paměti i nástraha na ně.
Bohužel jen mně.

Stýskalo se Vám?

Já tedy pevně doufám, že ano.
Přiznávám, trochu jsem se odmlčela. Už mi i přišlo pár zpráv, kde se flákám s novým článkem. Ale ono toho v poslední době bylo tolik, že jsem na psaní neměla čas ani náladu. Ale teď mi tu hučí pračka a jediné, co momentálně už můžu dělat, je čekat, až dopere.

čtvrtek 13. června 2013

Lak

Někdy si říkám, že by mě zajímalo, z čeho všeho se mi povede udělat článek na blog. Jsou to chvíle, kdy mi v hlavě běží asi tak milion jeden nápad, námět. A já si říkám, že to všechno půjde.
Pak se najde volná chvíle, kdy se můžu pustit do psaní a najednou – puff… Nápady nikde. A já pak sedím, do očí se mi vypaluje bělost stránky ve Wordu a nevím. Nic mě nenapadá (je to ale asi lepší varianta, než když se do toho psaní pustím tak nějak „z donucení“. To jsou pak věci, které v potu tváře dopíšu, setřu pot z čela, mrknu na to a… A je to hnus. Smazat. A ideálně tak, aby to nikdy – NIKDY – nikdo nenašel.

A o čem se mi chtělo původně psát dneska?

pondělí 3. června 2013

Knifest

Jak jste si asi všimli, přátelé, mám trochu něco společného s Knifestem. Letos se nám to pomalu začíná blížit a já začínám pomalu připravovat.

Kupodivu zatím nemám seznam - jo, asi už víte, že jsem posedlá jejich tvořením. Kdykoliv kamkoliv jedu, dělám si klidně i několik dní dopředu seznam toho, co budu potřebovat. Do Masečína ale nejedu poprvé a za minulé ročníky jsem zjistila, že co nemám, nepotřebuju. Důležité jsou akorát čisté kalhotky, nabíječka na mobil. Zbytek se dá zařídit.

neděle 2. června 2013

Prší prší jen se leje...

... jak pojedeme zejtra do práce?
Jo, uznávám, tohle není ani oslí můstek. A ještě k tomu se mi to nerýmuje.

Nicméně je to asi tak nejjednodušší specifikace toho, jak moc mě zajímají povodně. U svých nejbližších jsem se informovala o tom, jak na tom jsou. Jediný, kdo by - čistě teoreticky - mohl plavat, je Liška. Takže mám pro jistotu zaplej zvuk, abych v případě, že bude v práci a něco se dělo, chytla taxíka a jela pro holokočku.

Ale jinak?

úterý 28. května 2013

Bydlení a tak vůbec

Přátelé moji, tak nějak sleduju, že když sem nepíšu nic nového, tak mi to nečtete. Takže asi musím začít víc psát. Zase.

(Moment, mám hroznou škytavku a docela by mě zajímalo, kdo že to na mě tak usilovně myslí.)

Tudíž, navzdory neutuchající depce - kdybych bývala zveřejnila článek, který jsem si rozepsala včera večer (a to byl jen takový mírný záchvěv toho, co bouchlo dneska v práci), volalo by mi nejspíše několik mých známých, jestli jsem v pohodě - něco, co snad alespoň trochu pobaví.

pátek 24. května 2013

Amatéři po druhé

No jo, stále tam lovím. A jelikož se to ukázalo jako čtenářsky zajímavé téma a mně se nechce psát o psychických procesech ve mně, je to i takové "vesele nenáročné téma", kterým teď vezmu za vděk.

A možná to nebude jenom o amatérech - ale přidá se nám sem i další web - a to fotopatracka.cz.

středa 22. května 2013

Amatéři

Přátelé, ne, že bych na Vás zapomenula, ale nějak se v poslední době nedostávám k psaní. V práci mám stále zablokovaného bloggera a nějak mi to trochu znemožňuje si v klidu nadatlit příspěvek v mezerách mezi prací a pak ho v klidu zveřejnit.  

Asi bych Vás mohla informovat o tom, co se v poslední době děje/událo.  

(Malé upozornění, v následujících řádcích jsem trošku upřímná, tak aby to ty jemnější duše z Vás nepoložilo. Kdyžtak jsem Vás varovala.)

neděle 12. května 2013

Zarůstám vousem...

... teda co blbnu, spíš vlasem.

V pravém horním rohu můžete sledovat, jak se postupně "zavlasuju". Pomaloučku, polehoučku (a jestli Vám to nedá, tak prozkoumejte i horní ret, svých jemných chloupků, které by snad pod blíže nespecifikovatelným lomem světla mohly působit jako knírek, se v pravidelných intervalech zbavuji).

40 minut spánku

Zase jsem se trochu odmlčela - včera byla v Brně výstava nožů, k tomu jsem intenzivně mailovala s několika lidmi, takže jsem byla prostě zahlcená a než psát sem nějakou totální blbost, nepsala jsem raději nic.

V noci z pátku na sobotu jsem spala čtyřicet minut. Málo, přemálo. Ale kupodivu to stačilo, aby si mozek na nezbytně nutnou dobu (zhruba do odjezdu z výstavy) uchoval všechny potřebné funkce. A nejspíš díky lehkému podráždění z nedostatku jsem začala některé věci vnímat trochu ostřeji, než by mi i bylo milo.

sobota 4. května 2013

"Jestli mě miluješ..."

"... tak x x x."

Kdo z Vás to už slyšel? Kolik z Vás dostalo podobné ultimátum? Pevně doufám, že mezi mými čtenáři je většina, která by kohokoliv, kdo by toto vyřkl, poslala hodně rychle tam, kam slunce nesvítí. Člověk, který je něco takového říct, většinou dotyčného nemiluje. Druhá verze je, že sice miluje, ale mezi mozku má akvárko s rybičkama. Mrtvejma rybičkama a hodně hnusně zarostlý řasama...

Nicméně - co, když to "ultimátum" není jasně řečeno?

pátek 3. května 2013

Lush - Les Cacas

Když jsem teď přetahávala staré články (ještě jsme neskončili, přátelé), koukala jsem, že jsem Vám slibovala pár článků, ke kterým jsem se nedostala. A asi nejsem s to dát dohromady všechna ta témata, která jsem slíbila probrat. A teď tu čubrním do monitoru a nevím, do kterého z nich bych se měla pustit.

Takže asi začnu u nějakého (aaa, moment, pes usoudila, že není dost podrbabná), ke kterému mám teď paradoxně blízko.

Tudíž (pánové si jdou kdyžtak číst někam jinam) - Henna. A konkrétně Lush Les Cacas.

čtvrtek 2. května 2013

Prý jsem moc technická...

... no dobře, jenže mě ty možnosti nové domény docela uchvátili. Ale - už se mi asi povedlo nastavit vše, co jsem nastavit chtěla, takže jdeme zase do sfér trochu osobních (mimochodem, někdo se mě zeptal, o čem sem vlastně píšu. Chvilka váhání - "No přeci o sobě." Budiž ke cti dotyčnému, že nezapochyboval o tom, že to taky někdo může číst. A nebo to mluví alespoň o nějakém pudu sebezáchovy).

A jelikož jsem člověku, který si mi postěžoval, že jsem málo osobní dala bojový úkol, ať si tedy vymyslí téma, tak tady máme zadání "Jsem šťastná? Proč má být člověk šťastný a co by mě teď nejvíc potěšilo...?"

Tak jdeme na to.


středa 1. května 2013

Stále se hrabu v nastavení...

... takže je možné, že čas od času něco nebude trochu fugovat, ale Vy to, doufám, zvládnete, ne?

A když hvězdy dají, dostaneme se k článku. O čem byste nejraději? Dejte téma. A nebo si vyberte. Když jsem se pustila do chlapů a jejich oblékání, mám se pustit do žen? A nebo rovnou do sebe?

Převod blogu pokračuje

A já jsem se nakonec rozhodla nepřevádět všechny články, ale jen ty, které za to alespoň trochu stojí.

úterý 30. dubna 2013

Instakrám

Íša objevila Ameriku!
Dobře, chápu, že pro většinu lidu to je dosti známá aplikace, ale já se momentálně prohrabávám tím, co všechno to vlastně umí.

pondělí 29. dubna 2013

Zálohuju

Neb, jak jsem již psala, mne moc netěší výpadky webu txt.
Snažím se staré příspěvky moc nečíst.

Nevím totiž, co by nastalo jako první. Jestli hrůza nad tím, jaké blbosti jsem plodila a dokonce i publikovala. Nebo nad stylem?

A jistě, je zde největší riziko. Že bych se začala hrabat v minulosti, v tom, co se stalo.

Přesto jsem si všimla jedné věty, která bude asi opravdu příznačná a až nemilé pravdivá: "potkala jsem muže, který se zda být dokonalý. Až se vzpamatuju, tak napíšu."

A jak já, tak zcela jistě i Vy, přátelé, vidíte, že v poslední době píši - a víc, než z několik posledních let.

Ale, jen tak mez námi, příspěvky na mobilu se píšou sakra blbě. Asi budu muset udělat oči na někoho z IT, ať mi bloggera odblokujou.

neděle 28. dubna 2013

Txt je zase mimo provoz...

... a já kráva jsem si ještě nepřevedla všechny texty sem. Takže mi zbývá co? No nejspíše modlení, aby to ještě jednou zprovoznili, neb výpadky se docela množí. Jde mi tak o jeden nebo dva texty, u kterých se určitě zase rozbrečím, ale...

úterý 23. dubna 2013

Hlavní je, že mě je na mě hodnej...

Přijde mi, že ze mě občas začíná být trochu zoufalý můj milovaný otec. Jedna z našich posledních diskuzí na téma partneři vyústila v to, že naše generace už má moc velký rozhled, srovnává svoje vztahy se vztahy ostatních - a to nejen z Máňou vedle z vesnice (nebo z vedlejšího baráku v případě, že jste se nalézali ve městě). Srovnáváme vztahy s politiky, mediálními hvězdami, známými z jiných částí světa, s filmovými vztahy, románovými ideály... A přitom kdysi dávno prostě a jen stačilo, že chlap přišel domů, vyklopil kus vejplaty, ženskou moc nebil (děti v podstatě mohl), nechlastal tolik, aby ty prachy stihnul propít a když doma ještě něco opravil a jednou za čas vytáhl svou drahou polovičku "někam za kultůrou", dalo se mluvit v podstatě o ideálu, který si Manky mezi sebou záviděly. 
Stejně tak muži stačilo, když ona dovedla uvařit, vyprala, dost držela hubu, dovolila sex častěji než jednou za tejden, trochu o sebe dbala, pečovala o domácnost.

úterý 16. dubna 2013

pondělí 15. dubna 2013

S milovaným v práci...

... aneb takhle to vypadá, když ráno nestíhám, hlavu oholím "aby se neřeklo" a pak v práci lovím vlásky, co unikly dekapitaci.

neděle 14. dubna 2013

Každý ráno po burčáku...

... tradiční mám snídani...

Jo, živě si pamatuju, jak jsme tuhle písničku zpívali už na základce. Jen ty okurky mi nějak chybí.

Huh...

... jen tiše zírám na to, co všechno blogger, popř. blogspot umí. Teď třeba čubrním na to, že si mě zobrazuje spousta lidí ze severní Ameriky. Proč?

sobota 13. dubna 2013

Proč toužím po změně blogu?

Není to ani tak kvůli tomu, že by mě stará doména txt.cz nějak nudila, to rozhodně ne. Spíš jde o to, jak mi onehdá, bez toho, abych o to kohokoliv žádala, přidali pod každý článek reklamu.
Nemůžu říct, že mi to vadí. Ono mě to totiž asi přímo sere. A ne, nebudu slušná, protože ono to tak nejde.

START?

Nu, zatím tohle bude v provozu jen tak napůl, pokud vše půjde hladce a ukáže se, že nejsem totální hovádko, co se týče technické stránky, nejspíše sem bude přesunuta má tvorba. Pokud tedy objevím výhody propojení s účtem google :D

pátek 12. dubna 2013

HOAX

 Dnešek bych klidně přejmenovala na den HOAXu.

Mrkla jsem se na FB a i lidé, od kterých bych to nečekala (kupodivu třeba i vysokoškolsky vzdělaní) dnes sdílejí samé hovadiny (a to jsem ještě slušná, jinak bych to napsala jinak).

čtvrtek 11. dubna 2013

Čaj I.


Přátelé moji, nedávno jsem Vám psala o tom, jak jsem zase propadla čaji. A ačkoliv je to velice nedávno, máme tu pokračování.

Víte, jak jsem se zmínila o pu-erhu? Že jsou to podle mě vylisovaný fusekle? Ha!


Já jsem totiž znala jenom tmavý. Ne, nikdy jsem netvrdila, že jsem odbornice na čaje a než se do tohohle stádia propiju, tak to bude chvilku trvat. Už se mi ale povedlo se párkrát „sjet“ čajem.
Nicméně – objev, že pu-erhy jsou i zelené se jeví jako přelomový.

Přišla jsem na to díky jednomu svému čtenáři, se kterým jsem se potkala na výstavě nožů. On tam nebyl jen jediný, pánové z knife.cz mě očividně docela navštěvují (resp. navštěvují tyto stránky, takže máv máv, zdravím Vás).
Před výstavou jsme si vyměnili pár mailů (ano, on je také inspirátorem několika článků, které byli nebo budou v nejbližší době zveřejněny) a dostali jsme se na to, jak jsem se právě opřela do listovaného čaje. A že by mi rád dokázal, že to nejsou lisované uzené fusekle.
Jo, byla jsem trochu skeptická, ale souhlasila jsem.
Na výstavě jsem obdržela krásně zabalený balíček a hned v úterý v práci (jo, měla jsem tu všechno čajový vybavení, který je u mě teda dosti chudý) jsem ho testnula.

Viděli jste někdy kočku, jak opatrně tlapkou hrabe na něco, tváří se u toho vyděšeně, zároveň je na ní vidět, že je zvědavá, ale i připravená k útěku? A tlapka najednou nemá pár centimetrů, ale asi tak dva metry? No, tak nějak jsem vypadala taky.
Slila jsem nálev a koukala do mističky.
Mám, nemám? Mám? Tak jo.

A hle!
Čaj nesmrděl, jak kdybych ho vytáhla z udírny (juch), dokonce i krásně voněl. A chutnal ještě lépe. Celá nadšená jsem se začla pídit po tom, jaký to byl čaj. Nu, trochu mě uzemnilo, když jsem se podívala na doporučené stránky a zjistila, že se jedná o čaj z jedné ze Šesti starých slavných čajových hor. A že tomu odpovídá i cena. A ostatní zelené pu-erhy na tom nebyly o moc lépe.
Ale – žijeme jen jednou, krize byla je a bude. Takže doma chytnou psa a hurá na procházku – kamenný obchod oněch stránek máme necelou půlhodinku od domu. A dosti klidným tempem.


Sherwoodem jsme prošly zrychleně – to místo na jednu stranu obdivuju, na druhou jsou dny, kdy z něj mám husí kůži na celém těle.

Na dveřích obchodu kupodivu nebyl černý přeškrtnutý vlčák – tudíž pes dovnitř smí.
Kora okamžitě začla čuchat tak, že musela být slyšet snad i ven (pochlubila jsem se Vám, že zaútočila na pytlík zeleného oolongu a dala mu docela slušně na prdel?).

Slečna vevnitř byla velice ochotná. Takže jsme zvolily verzi cenově stále přijatelnou, ale rozhodně ne tu nejnižší. Já k těm levnejm věcem prostě nemám důvěru.

Dobře, po ochutnání je o něco „horší“, ale stále velice pitelný. A já se nemůžu zbavit pokukování po vytisknutém sortimentu onoho obchodu. Přeci jen je v podstatě doba, kdy by už mohly být letošní čaje. Voňavé, svěží…

Tak tedy nedík. Fakt nedík za další závislost. I když – od doby co čajím, jsem nesáhla na chlast.
Takže možná díky?



úterý 9. dubna 2013

Koho hledám?

Jelikož mi bylo řečeno, že bych popisy toho, jakého muže nehledám, mohla potencionálního nápadního odradit a byla mi doporučena taktika – napiš, co hledáš, třeba se v tom nějakej pozná – jdu na to. Ono pokud jako já čekáte na kolegu v práci, aby Vás odvezl domů, máte hotovo, v sobě litr phu-eru, tak jedete jak fretka, ale jaksi naprázdno (tímto děkuji jednomu svému čtenáři, který mne ohromil na výstavě, ale o tom někdy jindy). Takže hurá na článek.

pondělí 8. dubna 2013

Proč mě nikdo nemá rád?

Ne, přátelé moji, neděste se. Nechytá mě záchvat, u kterého zkouším, jak moc voděodolný je make-up, kterým patlám očka a zvedá se mi u něj spotřeba papírových kapesníku natolik, že se stromy v širém okolí třesou strachy o svou existenci. Ale reaguji na komentář, který se mi objevil v článku o mužích ze seznamek.

středa 3. dubna 2013

Holím, holíš, holíme

Včera odpoledne mě popadl „geniální“ nápad. Že sice beru hlavu strojkem bez nástavce, ale proč to nezkusit rovnou žiletkou.

úterý 2. dubna 2013

Frrrrrrnk

Aneb jak to tak může vypadat, když si po ránu dáte mléčnej oolong na lačno a k tomu nějakou tu tabletku na dobrou náladu.

neděle 31. března 2013

Oholená lebeň

Přátelé moji, nějak mě v práci stále sledují, takže se k psaní dostávám až z domova. Už jsem tu jednou zkusila něco napsat, ale přiznám se, stálo to za starou belu (asi tak jako některé archivní příspěvky, prostě to nebylo ono). A někteří z Vás vědí, že já nerada pouštím do světa něco, co není natolik dobré, abych s tím  byla spokojená. Takže projedeme a trochu rozebereme jedno téma, která jsem původně chtěla zpracovávat v práci. Je tam na to jednak víc času (přečte si tohle můj šéf nebo ne?) a jednak mě tam psavá chytá o něco častěji, než doma.

pátek 29. března 2013

Brm brm

Jelikož jsem v práci docela pod dozorem, tak tenhle text píšu opatrně a zlehka ve Wordu, protože se raději moc nepřipojuji na internet. A co mě k tomu nutí? Možná jsem raději trochu opatrná. A jestli mám vysvětlit otázku, proč chci psát… Asi proto, že mě to najednou popadlo.

čtvrtek 21. března 2013

Muži na seznamkách

Tohle měl bejt původně článek o mojí plešaté hlavě, ale vylezlo mi z toho zmapování kategorií mužů na seznamkách. Tak se k těm holejm hlavám snad dostaneme příště.

Pánská móda


Jsem ráda, velice ráda, že se ozvalo pár lidí na mou výzvu „napište mi“. Ono totiž když nevím, kam se mám ubírat, co chcete číst, tak tu můžu plácat ruce naprázdno, Vás znechutit a už se neuvidíme (teda já neuvidím Vás).
Nu a proběhla konverzace:
Isch: „A o čem mám třeba napsat?“
On: „Tak třeba o pánské módě.“

Ha! Voda na můj mlýn!

pátek 15. března 2013

Brýle

Jelikož mám dneska při pátku docela KOPR a práce není tolik, protože jsem většinu věcí zvládla udělat v týdnu (hlavně včera jeden superhyper report, který sice nevím, k čemu komu bude, ale já jsem se při jeho tvorbě přesvědčila o tom, že do toho, jak funguje lakovna, vidí v téhle firmě opravdu málo lidí). Nicméně - čučela jsem tam do monitoru a najednou mi došlo, že vidím na prd a bude to asi chtít vyčistit brýle. A o těch jsem Vám ještě nepsala.