sobota 9. listopadu 2013

Chyby na prvním rande

Moje nedávná diskuze s jedním známým na nyxu (a taky nejeden zážitek) mě nějak přivedly k tématu dnešního článku.

Abych to uvedla: mám rozhodně z čeho čerpat.
Jako „první rande“ označuju všechny schůzky s muži, které se konají za záměrem toho „mohlo by mezi námi něco proběhnout“. Rozhodně to nejsou schůzky kvůli nějakým projektům (i když na dotyčné muže pak slintám sebevíc).

Nu a jelikož ne vždy dochází k důkladnému vytřídění toho, s kým na rande půjdu (člověk očekává investici maximálně několika hodin a to není nic, co by mi nějak extra vadilo obětovat), tak se mužskému elementu občas povedou zajímavé „přehmaty“ (ne, že já bych byla dokonalá a tuším, že nějaké ty chyby dělám taky). Ráda bych tedy upozornila na to, co se může povést – a co nebývá zrovna pozitivním aspektem.

1. A kam půjdeme?
Místo schůzky dost často nechávám na muži. Jsem s to se dopravit v podstatě kamkoliv a díky tomu poznávám i nová zákoutí Prahy, někdy dost malebná. A pokud tedy zvolí nějaké místo, předpokládám, že je tam nějaký podnik/místo, které mi chce ukázat. Ale když místo toho spolu zůstaneme stát uprostřed pustiny, tedy, uprostřed tramvajového ostrůvku, a z něj vypadne, že „mu to přišlo jako dobrej nápad“, tiše uvažuju sednout si do první tramvaje a odjet. Copak mám v místě, které někdy ani neznám, pátrat po vhodném podniku?

2. Tak se půjdeme projít!
Dobrý. Nemám nic proti procházkám. Ale pokud je záměr koncipovanej tak, že si půjdeme sednout někam na kafe/čaj, tak se podle toho také oblékám. A věřte mi nebo ne, v podpatkách, podvazcích a sukénce se mi opravdu nechce drápat po přilehlých kopcích.

3. Běžíme, běžíme!
Někdy se stane, že se sejdeme na místě A, které je od místa B, kam směrujeme, vzdáleno pár minut chůzí. S tím nemám problém (ani v těch podpatcích), ale pokud muž respektuje rychlost mojí chůze. Jsem na rande, to má bejt v klidu. Nemám si připadat jako na dostizích. Pokud máte tu neovladatelnou touhu, tak si skočte před rande zaběhat. Chci vedle sebe galantního muže, který mi nabídne rámě.
Živě si pamatuju schůzku asi před dvěma lety. On byl bývalý alkoholik, chtěli jsme si spolu jít někam sednout. Kolem hospod, které znal, skoro probíhal (ano, tenhle respektoval tu zásadu, že si dávám schůzku v místě, kde to znám. Bohužel pro mě tuhle oblast znal až moc dobře.) A já jsem v klidu šla v několikametrovém závěsu a dosti uvažovala nad tím, že do nějaké kavárny, kolem které jsme už prošli, prostě zapadnu a dám si tam v klidu kafe. A Bayleis k tomu.

4. Ty jsi vegetariánka? Tak to jdeme na steak!
Uvažuju, kolik schůzek, které jsem měla, bylo opravdu naslepo. Většinou to byly rande z nějaké seznamky. A tím pádem zde byla premisa toho, že si člověk o mě něco přečetl (k tomu se ještě vrátíme). Takže mě, anžto astmatičku a nekuračku, rozhodně nebude brát do klubu „Přátelé dlouhého kouře“. A stejně tak mě nevezme do nějaké veganské restaurace. Ne, že bych proti nim něco měla (nebo něco podstatného), ale pokud se vyloženě jde na jídlo, tak, víte.. Já bych se ráda najedla. Stejně tak, pokud víte, že mám ráda čaje, tak mě prosím neberte do nějakého hnusu, co si založila banda kamarádů, aby měli jejich ostatní kamarádi kde kouřit vodní dýmky. Ne, dýmka automaticky neznamená čajovna. A rozhodně ne dobrá.

5. A kolik Ti vlastně je?
Hezké. Opravdu je od Vás krásné, že ten profil, u kterého jsem strávila dvě skleničky vína/ty romány, co jsem Vám psala průběžně, vůbec nečtete. Proto se mě ptáte na věci, o kterých jsme si už psali, nebo je o sobě mám dost jasně napsané.

6. Musím bejt doma včas, abych uložil malou.
Cožetodoprdele?
Přátelé, Vy víte, že mám posvátnou úctu k otcovství. Nicméně Vám již zcela jistě došlo, že nestojím o muže s dítětem. Nedovedla bych muži opustit, že opustil svoje dítě/není pro něj to nejdůležitější na světe. Ovšem to je v drobné kontroverzi oproti tomu, že chci bejt ta nejdůležitější. Je to sobecký, ale na druhou stranu - upřímný.
A hlavně se k tomu pojí ještě jedna věc - kdo to dítě teď hlídá? Manželka? 
Tyhle informace se prostě sdělujou předem. 

7. ...a pak jsme s manželkou jeli tam a tam... A... Ježiš nevadí Ti, že o ní pořád mluvím?Co se na tohle dá asi tak odpovědět?
Toleruju, že každej má nějakou minulost (a já se zase zcela určitě zmíním o Něm, ale asi tak od té míry, že existoval a že to s ním bylo fajn. Pokud se nezačne člověk na druhé straně stolu ptát na detaily). Jenže bych byla docela ráda, kdybych věděla něco o Vás.
Informace o tom, že ona měla ráda lososa, je mi do budoucího vztahu (ať už na jakékoliv úrovni) zcela k prdu.

8. A co máš ráda v sexíku?
Chlapovi, co je s to vyslovit slovo "sexík" jindy, než ve vtipu, by měl upadnout. Bez diskuze.
A pokud jsme se spolu v rozhovoru na tuhle oblast nedostali, má to většinou jen jeden důvod. Nechci se o tom s Váma bavit. Příčina je nasnadě.

9. "...a budete si přát platit zvlášť nebo dohromady?"Budu znít jako vysavač na peníze, ale... Jedná se o první rande. První schůzka znamená, že by muž na ženu mě udělat dojem (obráceně to platí taky). A nebudu Vám lhát - k tomu patří i to, že by muž ženu měl pozvat. Konec, finito. Žádná rovnoprávnost a podobný kraviny.
Dost jasně si pamatuju na jednu schůzku ještě v dobách, kdy jsem žila v Sokolově. Krásný podvečer v mém oblíbeném baru, stihla jsem si dát dvě margarity a on čtyři piva, načež byl čas ho vyprovodit na vlak. Dorazila Andy, servírka, s úsměvem a dotazem, jak budeme platit. A nastala chvíle trapného ticha.
"Dohromady." Zavelela jsem nakonec a vytáhla peněženku.
Muž ponížen, názor naň utvořen. 


Tak, to bychom měli ten základ, který mě při večeru napadl. Jestli seberu odhodlání, začnu s sebou na rande nosit bloček a dělat si poznámky a dočkáte se pokračování.
Zatím - dobrou noc, přátelé!

Žádné komentáře:

Okomentovat