Kefír!

Jo jo, odmlčela jsem se.
Ale jsem tu, v dobré náladě a s rozepsanými články!

Dneska o tom, jak jsem studovala na netu a pak se odhodlala v experiment.
Nyx je prostě studnice vědění. A tečka.

Já tam tuhle objevila odkaz na blog, který se zabývá kvašením. Asi to bylo přes nějakou hubomalbu či co, každopádně - zde máte odkaz. Abyste se taky mohli vzdělat. (A tady přímo kefír tak nějak obecně, ať to celý nepřepisuju.)

A mě nejvíc zaujala "výroba" kefíru.

Podívala jsem se do hlubin internetových ještě více, abych zjistila, že - je to super zdravé a prostě to nemůže člověku v podstatě uškodit. A že se to dá udělat doma. Mé zaujetí vzrostlo. (Sakra, když to napíšu takhle, tak to vypadá, že mám v příbuzenstvu nějakou bydlenku, nebo dokonce toho smažícího národního mrvitele, ale ne, nebojte, není tomu tak. Teda s tím smažičem. Bydlenka možná nějaká bude.)


Na Nyxu to asi bylo/je velice populární, protože se mi na inzerát, že poptávám zrna, hned někdo ozval (mimochodem, už jsem pochopila proč, ale to později). Takže jsem si v sobotu vyzvedla pytlíček s prapodivně vyhlížejícíma chuchvalcema čehosi. Přiznám se - kdybyste mi v tu chvíli řekli, že díky tomu vyrobím pitelnej kefír, tak si zaťukám na hlavu a nenápadně se mrknu, jestli náhodou nemám v telefonu číslo na krizový středisko v Bohnicích.

Ale dovezla jsem si tuhle svátost domů, přesunula do hrnku a zalila smetanou (neb kefírový zrna maj rády laktózu a tuk, 31% smetana to jistila). Zamíchala, postavila na lednici (jediný místo v bytě, kam se nedostanou zvířata). Jak víte, nejsem zrovna trpělivej tvor, takže jsem do toho co chvíli chodila šťouchat, ale kupodivu - ony se ty zrna musej vzpamatovat, takže nějaká změna se odehrála až ráno, kdy ze smetany byla... Smetana. Kupodivu. Ale kysaná. A totálně jiná (mnohem, mnohem chutnější), než kterou koupíte v obchodě. Takže plus, brambory už nikdy s jinou!

A co mlíko? Ačkoliv jsou obecně dobrý zkušenosti s krabicovým plnotučným, chtěla jsem to superhyper, tudíž jsem sáhla po biomlíku z farmářskejch trhů (mít tyhle trhy na dosah, to mi byl čert dlužnej). Zase šťouchacnočekající proces. A... A? A kefír! Fakt že jo!
Teplej je teda docela hnusnej, chce to prohnat přes ledničku, ale mám nového favorita mojí stravy.
Zvířata se po tom můžou taky utlouc, takže teď se jen naučit pravidelně kupovat mlíko. To bude asi největší problém. Neb si pokaždý říkám "měla bych začít pravidelně přispívat na blog". A jak to dopadá...

Jo a víte, proč se mi ozvalo lidí tolik? Protože od pátku už se mi ty sviňuchy kefírový stihly namnožit tak, že jsem musela zdvojnásobit objem mlíka, neb kefír byl ukefírovanej do dvanácti hodin - a to je vzhledem k pracovnímu procesu trochu nepohodlné (neb když v tom ty zrna necháte moc dlouho, tak se sice nestane nic tragickýho, ale prokvasí to trochu moc (tudíž to pro mě není "mňam mňam" ale "doprdele, tohle mám fakt pít?").

Tudíž tak nějak čekám, že za chvíli budu zrna nabízet taky. Kdyžtak se ozvěte, přátelé.