To je věta, která mi teď vyvstává namysli.
Neb pán, o kterém byl minulý příspěvek mi napsal krásný komentář. Odpověděla jsem a tiše doufala v to, že to tím skončí.
Na veřejnosti peru jen to prádlo, při kterém nemusím nikoho jmenovat a kdy toho druhého reálně nemůžu poškodit (a nebo si snad někdo myslí, že tím, že zveřejním, co mi přišlo za hrůzy na amatérech, bez odesílatele, někoho poškozuji? Opravdu?).
Jenže tahle osoba se ozývá. A ne všechno, co mi píše do komentářů, je pravda.
Proto jsem sáhla k cenzuře.
Stejně jako na minulém blogu holt budou muset komentáře procházet schválením.
Netvrdím, že jsem svatá a že někdy nemá pravdu - díky němu jsem se například dostala ke své skvělé doktorce, které přezdívám Dr. Housová.
Nerada bych tu rozpoutala válku. Možná by to nebylo třeba, drahý ex si totiž sám chvílemi rozporuje.
Hádat se ale nechci - vybavuje se mi totiž určitá poučka o tom, že "nehádej se s blbcem, stáhne Tě na svou úroveň a tam Tě utluče zkušenostma".
A příště se budeme zase věnovat něčemu, co za to stojí, slibuju.
Žádné komentáře:
Okomentovat