neděle 2. června 2013

Prší prší jen se leje...

... jak pojedeme zejtra do práce?
Jo, uznávám, tohle není ani oslí můstek. A ještě k tomu se mi to nerýmuje.

Nicméně je to asi tak nejjednodušší specifikace toho, jak moc mě zajímají povodně. U svých nejbližších jsem se informovala o tom, jak na tom jsou. Jediný, kdo by - čistě teoreticky - mohl plavat, je Liška. Takže mám pro jistotu zaplej zvuk, abych v případě, že bude v práci a něco se dělo, chytla taxíka a jela pro holokočku.

Ale jinak?

Povodně se nám tak nějak pravidelně opakují. Jo, uznávám, to, že se něco takovýho děje právě teď jsem zaznamenala pořádně až dneska. Ne, že bych teda nevnímala, že prší, ale šlo to ke mně spíše skrze to, že se Koryně nechtělo bejt venku (asi jí poznamenal její pobyt na ulici a ví, že mokrej kožich není zrovna komfortní záležitost, takže se momentálně už nějakou dobu chodí venčit podél zdí, aby moc nezmokla a nechce zrovna moc zkoumat.) Což se projevuje tím, že pes má strašně moc energie a chvílema mám tak nějak chuť si z ní udělat předložku. Ale na druhou stranu: kdo by mi teď ležel na nohách a hřál mi lýtka?

A práce mě zaměstnává mnohem více - můj kolega se rozhodl rezignovat na svou pozici. Moc mě to netěší. Protože pak existují pouze dvě varianty.
První - místo něj mi najdou někoho jiného. Ideálně nějakou osobu bez praxe, která rozumí autům ještě méně, než já. A tu já budu prvních x měsíců zaučovat alespoň v něčem.
Druhá - celé to spadne na mě. A já zase budu dělat práci za dva.

Nevím, co z toho je horší. Obojí stojí za starou belu, protože mi u toho zůstává můj plat, ale starosti se zněkolikanásobí. Jistě, svého kolegu docela chápu, vím, jak to u nás ve firmě funguje a vím zároveň, že on vidí, jak by to fungovat mohlo a ví, jak by mělo. Nicméně nemá dostatečnou podporu.
Navíc by mne docela zajímalo, jak si vyberu svou dovolenou, kterou mám naplánovanou na Masečín a která je prostě nezbytná (minimálně ten pátek)...

Vy jste čekali nějaké veselosti? Tak dobrá, dobrá, jdu pro zmrzlinu a zkusím něco vymyslet. Ale nic neslibuju, přátelé.

Žádné komentáře:

Okomentovat