... protože buď je to natolik osobní, že to nechci ventilovat ani sem, nebo je otevřená záležitost, jako třeba...
... jako třeba s Romantikem.
Protože, zcela narovinu, přátelé, ten člověk je mi blízký, jako mi nikdo několik let nebyl. A občas s tím prostě mám problém.
Jak víte, jsem majetnická. Jenže vztah mezi mnou a Romantikem je založen na tom, že se vídáme, když se nám prostě chce. Není v tom ani náznak povinnosti, která se občas objevuje ve vztahu. Jenže já se postupně dostávám do fáze, že si dovedu zcela jasně představit, že by on byl tím jediným mužem, který by se v mém okolí pohyboval. A ano, jsem určitým způsobem citově zainteresovaná.
Kdo by nebyl - když máme poměrně velkou část kompatibilních náhledů na svět. Mimo jiné i to, že v současné době dost často potřebujeme "být občas sami".
V hlavě mi Romantik vlastně šrotuje neustále, jako muž mě tuze baví - a v poslední době v sobě díky němu objevuji i sklony, o kterým jsem neměla ani tušení.
Částečně i díky němu jsem se vypravila na kurz shibari. Uchvátilo mě to - komunikace prostřednictvím provazů je okouzlující.
Moje nadšení už trochu opadlo - neb za sebou mám rozhovor s velice dobrou riggerkou - ze kterého jsem si vzala mimo jiné to, že jestli mě to chytne a budu se chtít zdokonalovat třeba na kurzech, tak to bude ve finále docela investice. A nebo do opravdu dobrých provazů.
Zajímalo by Vás moje seznamování s provazy více, přátelé?
Já jdu vyčistit klávesnici - protože Lea se rozhodla, že na otevřeném noťasu se spí nejlíp a mně to její chlupy v klávesnici SILNĚ komplikují psaní.
Žádné komentáře:
Okomentovat