Smyšlené: Jak jsme se sem dostala?

 Jak jsem avizovala - tahle série - smyšlené historky ze Smyšleného podniku - jsou moje autorská fikce. 

Kecy v kleci

Asi to tu budu muset rozdělit na několik "sérií", protože jinak se obávám, že se v tom, moji drazí, docela ztratíte. 

Úklid?

 Procházím svoje staré příspěvky - částečně mě sere, jak jsem za tu dobu zrezivěla, co se psaní týče, částečně se směju některým svým názorům. 

Buď jak buď si říkám, že bych mohla/měla provést nějaký úklid. 

Stále žiju

 Roky jsem nepsala. 

Skoro jsem v pokušení to nechat na "po sedmi letech" - aktuální plán, který mám, když buším do klávesnice, je naplánovat příspěvek a zkusit si prvně, jestli budu vůbec schopna zase psát, takže příspěvky začnou vycházet s měsíčním zpožděním. Pokud by tohle byl jenom jednorázový výkřik, tak to "stihnu zastavit", než dělat teaser na něco, co nepřijde. 

Žiju

Kupodivu.

Isch se zbláznila...

... a začala cvičit.

Co mě k tomu vedlo?

Proč jsem nepsala?

Protože toho teď prostě bylo hodně.
Dělo se něco, co jsem vlastně ani sama chvílema nechápala.
A jelikož už konečně povolila stavidla, můžu to sem vypsat. Berte to jako otevřený dopis adresovaný jednomu člověku.