Zazvonil zvonec...

… a pohádky je konec. Tentokrát to opravdu sedí.

Ačkoliv nemám ještě reakci z druhé strany – pohádka skončila. A proč o tom píšu, když vlastně nevím, co na to Roger?


Protože můj milý (vlastně mohu říct „bývalý milý“) se mnou ze dne na den přestal komunikovat.

Ano, řešili jsme spolu věci typu stěhování (s tím přišel on), dovolená v Thajsku (on), přepsání pojistky na mě (on), svatba (já), děti (tady nejsem s to říct kdo – protože na začátku jsme si jasně řekli, že děti nikoliv. Ale on o nich občas mluvil. A bylo na něm vidět, že by je chtěl… Takže dohoda byla ve smyslu „kdyby se stalo, tak uvidíme, co s tím budeme dělat“).

Nemůžu říct, že to pro něj bylo jednoduché – víte, přátelé, že to se mnou občas je na provaz. Jsem náladová. Nedovedu jít do věcí napůl. Chci všechno hned. Ve vztazích jsem nejistá. Jsem trochu citový mrzák. Věci od blízkých lidí si hodně „beru“. A Roger by jistě mohl pokračovat dál.

Ovšem ani já jsem to neměla jednoduché. Ve své podstatě do teď nevím, co z toho, co mi řekl, byla pravda a co lež. Někdy jsem ho při lži vyloženě nachytala. Před mými přáteli ze mě udělal blbce (och, jak jsem na tohle háklivá). Vídali jsme se tak jednou za týden. Mělo to být častěji – ale dost často jsme si domluvili schůzku a něco do toho vlezlo. Za čtvrt roku u mě přespal jednou, jedinkrát. Kdykoliv jsem naplánovala něco o víkendu, tak z toho záhadně sešlo – rozbolel ho zub a skončil na pohotovosti… Ale nejčastěji se „něco posralo“.

Jo, byly tam i krásné věci. Pomohl mi překonat něco z minulosti. Užili jsme si v sexu věci, které jsem se někdy bála si i jenom přát. Bylo to intenzivní.

Můžu jenom spekulovat – nic jiného mi nezbývá – že ho dohnaly věci, které mi slíbil a nemohl splnit. A nebo se vrátil ke své ex, která stále žila v jeho bytě. Mohla jsem ho něčím naštvat.

Co ale vím jistě je, že neleží nikde v nemocnici (ani jako „neznámý muž“), neprovedl žádný průšvih, kvůli kterému by ho zadržovala policie. Vím, že bývá online na „naší aplikaci“. A na Amatérech.

Nebudu předstírat, že jsem v pohodě.
Říkal mi, že mě nikomu nedá.

Že jsem jenom jeho.

„Pro Tebe cokoliv.“
Řekl mi, že je můj.
Že mě miluje.

Ale z toho všeho ve mně aktuálně zůstává jen pachuť a hořkost – že to byly jen lži.

Ví moc dobře, že než ticho bych mnohem lépe zvládla „Nedá se s Tebou vydržet, hysterko.“ Ale místo toho zvolil věc, kterou nenávidím. Ticho.