Blog mi nějak leží ladem...

... ale jako ne, že bych na něj zapomenula. To zase jako prrr.
Prostě se teď toho děje kolem měě dost a momentálně si lítám mezi převážně mezi dvěma citovýma extrémama. Buď jsem nasraná, ublížená a zničená, nebo neuvěřitelně šťastná.

Pozitivní ale rozhodně je, že ta druhá část začíná převládat a dokonce se projevuje ještě jedna, která u mě není tak častá - začínám být v klidu. Pomalu, hodně pomalu a opatrně, začínám věřit tomu, že každým rohem není bubák, kterého bych se musela bát. Ano, kdyby to někomu nedošlo, mluvím teď o svém..: Vztahu? Jo, vztahu, dalo by se to tak nazvat.

Je pro mě pořád poněkud složité tomu všemu začít věřit. Ale musím přiznat - po tom, co jsem (pro jistotu několikrát) vysvětlila Rogerovi, že je to se mnou těžké a už jsem prostě emočně trochu zmrzačená - snaží se. Dává mi najevo, že o mě stojí... A já si takhle po večerech opakuju mantru - nehledej to špatný, soustřeď se na to dobrý a na to, co reálně dělá. Třeba to, že Tě políbil před svými přáteli.

Jasně, já bych nejraději všechno hned - nejraději bych měla jistotu toho, že to mezi námi bude tak a onak a nejinak. Jenže si chvílema neuvědomuju, že bych si měla taky užít to poznávání se a trochu zpomalit. A dochází mi to třeba po včerejšku, kdy jsem vedle něj seděla, přitisknutá (a svinsky šťastná) a taky unavená. A mohla jsem vypnout, vychutnávat si to, že je vedle mě (i pár věcí ve mně hlodalo). Vím sama, že bych se měla naučit se uklidnit. Vždyť můj psycholog se mě to snažil naučit půl roku, Romantik se o to taky dosti zasazoval. Ale je těžké udržet svou hlavu chvíli v klidu, nenechávat utíkat myšlenky na miliony různých míst, z nichž většina rozhodně není pozitivně sluníčkovooptimistických.

Nu a jinak... O čem bych se Vám tak zmínila, drazí moji? Měla bych začít pracovat na těch článcích, co jsem slíbila (myslím, že je naleznete vpravo od tohoto textu). Třeba ten o gentlemanech, co nevymřeli. Jenže jak mám sakra začít vzpomínat na někoho, když mám teď hlavu myšlenek současných?

Jo, a vlastně ještě jedna poznámka: Rogerovi se povedlo uzavřít ve mně kapitolu, která se týkala "Jeho". A cítím se nádherně, svobodně.